Jaderná energie je součástí dnešního energetického mixu v České republice i mnoha evropských zemích. Svou roli sehrála především v uplynulých dekádách jako nízkouhlíkový zdroj velkých výkonů pracující v základním zatížení, a to v rámci vesměs centralizovaných energetických soustav mnoha rozvinutých zemích.

V současné době mnoho evropských zemí svůj přístup přehodnocuje a od jádra ustupuje. Některé země to pojaly jako politiku zohledňující veškerá negativa jaderné energetiky, pro jiné země se stala jaderná energetika díky stále se navyšujícím bezpečnostním a technologickým nárokům finančně nedostupná.

Obecně evropská i česká energetika doznala v posledních letech mnoha změn a s největší pravděpodobností dojde k dalším radikálním změnám v následujících dvou desetiletích.

Spojujícím cílem v rámci celé Evropy se stane dekarbonizace a nahrazení fosilních paliv zdroji s nízkými nebo nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Celkem 75 % emisí v ČR souvisí se spalováním fosilních paliv kvůli výrobě energie.

Hlavními nástroji snížení emisí v sektoru energetiky má být nejen přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE) a energetické úspory, ale i jaderná energetika. To popisují i současné strategické dokumenty jako například Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), Aktualizovaná státní energetická koncepce 2015 (ASEK 2015), Národní akční plán pro jadernou energetiku (NAP) a další. Dle těchto dokumentů má jaderná energetika zůstávat nadále součástí energetického mixu v ČR v následujících desetiletích a počítají s takovým instalovaným výkonem jaderných elektráren v energetickém mixu ČR, že by bylo potřeba postavit celkem tři velké jaderné bloky.

Piráti však varují před megalomanským prosazování jádra za každou cenu. V souladu s dlouhodobým programem chceme k jádru přistupovat racionálně.

Obecná východiska Pirátů k dalšímu rozvoji jaderné energetiky a případně i k výstavbě nového jaderného zdroje jsou následující body:

1. Podpora a rozvoj znalostní ekonomiky, vědy a výzkumu.
2. Zachování a rozvoj souvisejícího průmyslu.

Znalostní ekonomika – věda a výzkum, průmysl

Jaderné know-how je v ČR na velmi vysoké úrovni. To nám umožňuje zapojovat se do mezinárodních výzkumů a podílet se na součinnosti v rámci mezinárodních organizací, které dohlížejí na provoz jaderných zařízení po celém světě, nebo předávají různé provozní zkušenosti. Ztráta těchto znalostí a dovedností v oblasti vědy a výzkumu a následně i útlum tohoto druhu průmyslu a souvisejícího vysokého školství by v znamenala i méně expertů v daném oboru a následně ztrátu vlivu v mezinárodních organizacích.

V roce 1955 se stalo tehdejší Československo devátou zemí na světě, která spustila první jaderný reaktor, stalo se tak v Řeži u Prahy. Od té doby je zde rozvíjen výzkum i související univerzitní vzdělávání a obory.

Právě díky výzkumu v oblasti jaderných technologií bylo možné nastartovat celé odvětví, které má přesahy do jiných oborů. Například vývoj a výrobu materiálů pro polovodiče, lékařská zařízení, nukleární medicínu a mnoho dalších aplikací.

V oblasti jaderné energetiky mají české vědecké instituce stále ohromný význam, a kromě vývoje pro současné velké jaderné bloky se ČR zabývá i vývojem vlastního konceptu malého modulárního reaktoru

Role a podíl jádra v současném a budoucím energetickém mixu

Problematika prodlužování stávajících bloků

Původně plánovaná životnost bloků VVER-440 využitých v dnešních Dukovanech byla 30 až 40 let. Předpoklad prodloužení provozu bloků je očekáván minimálně do let 2035 až 2037, v optimističtějších scénářích navrhuje ČEZ a.s. prodloužit do roku 2045 až 2047.

Po roce 2047 již s jistotou nebude možné počítat s elektřinou z těchto bloků, v pesimističtějších scénářích po roce 2037. V síti tak bude chybět 2 GW instalovaného výkonu a zhruba 14,5 TWh vyrobené elektrické energie.

Výstavba nových bloků

V rozmezí let 2006 až 2014 byl ze strany ČEZ připravován projekt nového jaderného zdroje (dále NJZ) v lokalitě Temelín (dále jen ETE34). Prostor v Temelínské lokalitě byl již historicky v osmdesátých letech připravován pro výstavbu 4 bloků konstrukce VVER-1000. Nakonec bylo rozhodnuto pro dostavbu pouze dvou. Adaptace další infrastruktury na “dostavbu” bloků 3 a 4 by tak i v dnešní době neměla činit výrazné problémy. Projekt získal EIA i povolení SÚJB k umístění a následně probíhalo výběrové řízení na dodavatele “na klíč” v intencích zákona o zadávání veřejných zakázek. Výběrové řízení však bylo v jeho finální části ze strany zadavatele (ČEZ, a. s.) zrušeno. V tendru se tehdy vybíralo mezi třemi projekty původem z Francie/Německa (Areva s projektem EPR), USA (Westinghouse s projektem AP1000) a ČR/Rusko (konsorcium vedené Škoda JS s projektem MIR.1200 založeném na konceptu VVER). Všechny projekty byly tlakovodní reaktory III. generace.

Ačkoli lokalita v Dukovanech byla také paralelně připravována pro případnou výstavbu dalších bloků, tak pravděpodobně politickým rozhodnutím bylo po zrušeném Temelínském tendru stanoveno odstartovat nový projekt jaderného bloku v lokalitě současné jaderné elektrárny Dukovany.

Budoucnost - malé modulární reaktory a decentralizace

Malého modulární reaktory jsou jaderná zařízení využívajícího k výrobě energie taktéž jaderného štěpení, stejně jako klasický velký jaderný reaktor. Produkuje však mnohem menší množství energie. Obecně tak byly chápány reaktory o výkonu max. 200 MW tepelné energie, případně cca 70 MW elektrické energie. Nicméně mnohé světově známé firmy pod označení „malý modulární reaktor“ prezentují i bloky o výkonu kolem 450 MW.

Na rozdíl od výstavby velkých bloků, které jsou složitým stavebně-technologickým celkem, umožňuje koncept modulárního reaktoru velice jednoduchou instalaci. Jednotlivé celky, zařízení a komponenty jsou vyráběny jako standardizované moduly ve výrobním závodě a po dopravení na místo provozu jednoduše zkompletovány.

Tento princip řádově zjednodušuje nejen samotnou instalaci, ale i servis, údržbu, a případné vyřazování z provozu. Teoreticky pak umožní i mnohem více investorských a dodavatelských modelů. Částečně takový koncept totiž předurčuje k nabízení takového jaderného zařízení i formou služby.

Také společnost ČEZ sice sleduje celý “trh” a potenciál rozvoje malých modulárních reaktorů a s některými společnostmi již podepsala memorandum o spolupráci. Nicméně samotná vláda se nesnaží aktivněji podpořit výzkum českého konceptu modulárního reaktoru. Ten je v současné době odkázán na drobnější granty z Technologické agentury ČR.

Proto chtějí Piráti maximálně podpořit vědu a výzkum. Především vývoj modulárního reaktoru české koncepce, který se může stát výborným exportním artiklem, zapojit český průmysl, ale především má ohromný potenciál v teplárenství a může tak hrát významnou roli při dekarbonizaci tohoto odvětví.

Stát musí představit schéma podpory s mnohem delším na podporu výzkumu a vývoje malých modulárních reaktorů a dalších jaderných technologií. Stejně tak aktivně mapovat další možné dodavatele po světě v návaznosti na požadavky české energetiky a teplárenství.